🪷 Jmenuji se Ingrid, pro kamarády a známé jsem Ina. Do Indie jsem se vydala sama, s batohem, obavami a jedním velkým smutkem v srdci.
Čtyři měsíce před svatbou mi tragicky zemřel partner – muž, se kterým jsem měla prožít zbytek života. Místo svatebních příprav jsem se snažila o to nejzákladnější, co jsem i tak těžko zvládala, „jen dýchat“.

Jednoho dne jsem si řekla, že potřebuji někam, kde budu moct být jen sama se sebou.
Bez očekávání. Bez plánů. Bez rolí, které tížily a přesto byly očekávány systémem, mým okolím, ale především mým malým synem.

A tak jsem odletěla do Indie.
Ne s přesným plánem. S otevřeností zjistit, co mi tahle chaotická, hlučná, přelidněná a kdo ví, jak NEbezpečná země, může nabídnout…

Proč tenhle blog?

Původně jsem si jen zapisovala myšlenky. Zprávy pro rodinu a přátele. Tak trochu deník, tak trochu terapie.
Ale zpětně jsem pochopila, že by moje cesta mohla inspirovat i jiné – ženy, které zažily ztrátu, bolest, změnu. Lidi, kteří hledají – třeba odvahu odjet. Nebo zůstat.

Tenhle blog není jen o Indii.
Je o odvaze být chvíli úplně sám. O trapných momentech, které se mění ve vtipy. O duchovnu, které se občas připlete mezi kravské lejno a kydnutou rýži.
A taky o tom, jak se dá z chaosu a chuti všechno vzdát, vydobýt vnitřní klid. Kousek po kousku.

Děkuju, že čteš.
Možná ses sem dostal náhodou. Ale možná taky ne.

Ina