Nový pokoj, nová konvice a bílé tričko, co nepřežilo Indii
🗓️ říjen 2007, Tiruvannamalai
💧 První noc mimo ašrám, objev vlastní kuchyně, pár kulturních nehod a první tiché „začínám si tu zvykat“.
Dobrý den, pokojíčku!
Ráno začalo krásně prostě – novým pokojem, vlastním budíkem a nulovým chaosem. Nikdo nechrchlal za zdí, nikdo mi nekydal rýži na list, žádné zvonky, žádné zpěvy. Jen ticho, větrák a já.
Překvapivě jsem si nepřipadala opuštěně, spíš osvobozeně. Najednou mám klíč od dveří a celý den před sebou – bez programu, bez pravidel.
Indie + bílá košile = chyba.
Po snídani (kterou jsem si mimochodem zvládla koupit sama – jakási placatá věc, asi rýžový koláč, ale chutnalo to) jsem se vypravila trochu projít. Venku pršelo.
Všechno bylo kluzké, blátivé a zalepené rudohnědou hlínou. Vzala jsem si bílé tričko. Ano, tu chybu uděláš jen jednou. Tričko to nepřežilo. Ale za tu zkušenost to stálo – viděla jsem několik žen, jak suší sárí na stromech, děti v dešti vesele tancují bosé, a i přes ten chaos jsem se na chvilku cítila být platnou součástí.
Lov na konvici a první „vaření“
Odpoledne jsem si dala úkol: najít novou konvici. Minulá se rozbila hned po příletu, a teď, když mám vlastní pokoj, mám šanci si dělat kávu a čaj jako člověk.
Prošla jsem asi tři malé krámky, až jsem objevila jeden, kde prodávali něco jako konvici. Plastovou, s topným tělesem uvnitř. Trochu divná barva. Ale vidina vlastní kávy a čaje rozhodla.
A večer? Poprvé indické „vaření“:
– voda z konvice,
– instantní polévka z pytlíku, ještě z domova
– a lžička, která přežila letadlo.
Michelin to není, ale po týdnu kydaného mišmaše na list se člověk dojme i nad nudlemi.
První noc – jen já, Indie a zvuky, které neznám
Večer jsem seděla na posteli, naslouchala zvukům města – pes, kraví bučení, motorka, pískání, praskot. Zvuky, které jsem vůbec nedokázala rozpoznávat. A přitom klid.
Poprvé jsem si řekla: „Možná to zvládnu.“ Možná se tady opravdu něco děje. Uvnitř. Pomalu, potichu…
Tak zas zítra. Možná si pořídím i nějaký ten kýčový indický hrníček. A nové tričko. Bílé už nemělo cenu prát. Asi barevné.
Ina
